6. 8. 2007

Kapitola dvacátá - Xenofílius Láskorád

Harry nečekal, že by Hermionin vztek vyprchal přes noc a nebyl tedy překvapen, že s nimi komunikovala jen pomocí uštěpačných pohledů a sáhodlouhého mlčení. Ron na to reagoval tak, že v její přítomnosti nasazoval nepřirozeně ponurou náladu, aby dal najevo, že má výčitky svědomí. Když byli všichni pohromadě, cítil se Harry jako jediný netruchlící na poloprázdném pohřbu. Když byl ale Ron s Harrym osamotě (třeba při hledání vody a hub v mlází), tvářil se nesmírně šťastně.

„Někdo nám pomáhl,“ opakoval, „někdo tu laň poslal, někdo je na naší straně, už je po jednom viteálu, kamaráde!“

První zničený viteál posílil jejich rozhovory na téma možných míst, kde by mohly být ostatní viteály, i když to téma už dříve mnohokrát probírali. Harry se cítil optimisticky a byl si jist, že první úspěch budou následovat další. Hermionina mrzutost nemohla zkazit jeho bujaré veselí. To náhle se zlepšující štěstí, zjevení tajuplné laně, znovuobjevení Nebelvírova meče a nade vše i Ronův návrat zvedl Harrymu náladu tak, že bylo složité udržovat neutrální výraz v obličeji.

Později toho odpoledne s Ronem utekli z dosahu dosahu Hermioniny zlověstné nálady a předstíraje hledání neexistujících ostružin v křoví si i nadále vyprávěli novinky. Harry konečně dopověděl Ronovi celý příběh cest, které s Hermionou za Ronovy nepřítomnosti prožili, až po barvité vylíčení toho, co se stalo v Godrikově Dole. Ron teď pro změnu vyprávěl Harrymu vše, co během týdnů, kdy byl pryč, zjistil o zbytku kouzelnického světa.

„...a jak jste se dozvěděli o tom Zákazu?“ zeptal se Harryho poté, co mu dopověděl o mnohých pokusech zoufalých mudlorozených vyhýbat se ministerstvu.

„O čem?“

„Ty a Hermiona jste přestali říkat jméno Ty-víš-koho!“

„Jo, tohle, no, to je jen zlozvyk, na který jsme si zvykli,“ řekl Harry. „Ale já nemám problém říkat mu V—“

„NE!“ zakřičel Ron, načež Harry skočil do křoví a Hermiona (sedíc ve vstupu do stanu s nosem zanořeným do knihy) se na ně zamračila. „Promiň,“ řekl Ron a vytahoval Harryho z ostružinového keře, „ale to jméno je prokleté, Harry, tak dokážou stopovat lidi! Tím, že řekneš jeho jméno nahlas, prolomíš ochranná kouzla, je to nějaká forma zrušení kouzel – tak nás našli v ulici Tottenham Court Road!“

„Protože jsme řekli jeho jméno?“

„Přesně tak! To jim musím uznat, dává to smysl. Jen lidé, kteří se mu opravdu dokázali postavit, jako Brumbál, to jméno používají. Teď na něj uvalili kletbu Zákazu a kdokoli, kdo ho řekne, je vystopovatelný – je to rychlý a jednoduchý způsob, jak najít členy Řádu! Skoro dostali Kingsleyho –“

„To si děláš legraci?“

„Jo, prý ho obklopil hlouček smrtijedů, ale on si skrz ně stejně probil cestu, říkal Bill. Teď je na útěku stejně, jako my,“ dodal Ron a poškrábal se na bradě zamyšleně koncem své hůlky. „Nemohl tu laň vyslat třeba Kingsley?“

„Jeho patron je rys, viděli jsme ho přece na svatbě, vzpomínáš si?“

„Ajo...“

Vydali se mnohem hlouběji do křoví, dál od stanu a od Hermiony.

„Harry... nemyslíš si, že by to mohl být Brumbál?“

„Jak Brumbál?“

Ron byl malinko v rozpacích, ale dořekl tiše, „Brumbál... ta laň? Tedy,“ řekl a pozoroval Harryho koutkem očí, „on byl poslední, kdo měl ten skutečný meč, ne?“

Harry se Ronovi nesmál, protože moc dobře rozuměl touze, která byla v té otázce skrytá. Nápad, že by Brumbál zvládl vrátit se k nim, že na ně dohlížel, by byla nepopsatelně uklidňující. Zavrtěl ale hlavou.

„Brumbál je po smrti,“ řekl. „Viděl jsem, jak se to stalo, viděl jsem to tělo. Je opravdu pryč. A jeho patron byl stejně fénix, ne laň.“

„Myslel jsem si ale, že se patroni mohou změnit,“ řekl Ron, „ten Tonksové se změnil, ne?“

„Ano, ale kdyby Brumbál pořád žil, proč by se neukázal on sám? Proč by nám ten meč prostě nedal?“

„Vím já?“ řekl Ron. „Možná z těch samých důvodů, proč ti ho nedal, dokud žil? Z těch samých důvodů, proč ti nechal starou zlatonku a Hermioně knížku dětských příběhů?“

„A ty důvody jsou jaké?“ zeptal se Harry a otočil se k Ronovi, podíval se mu do obličeje a zoufale čekal na odpověď.

„Nevím,“ řekl Ron. „Někdy, když jsem byl od všech odříznutý, jsem si myslel, že si z nás jen dělá legraci, nebo – nebo že nám to chce jen ztížit. Ale už si to nemyslím. Věděl, co dělal, když mi odkázal zhasínadlo, ne? On – no,“ Ronovy uši zrudly a jeho noha se ponořila do chumáče trávy, do které strkal nohou, „musel vědět, že od vás uteču.“

„Ne,“ opravil ho Harry. „Musel vědět, že se vždycky budeš chtít vrátit.“

Ronův výraz byl pln vděku, ale pořád vypadal mrzutě. Harry, částečně aby změnil téma rozhovoru, řekl, „A když už mluvíme o Brumbálovi, slyšels, co o něm napsala Holoubková?“

„No jasně,“ řekl Ron, „mezi lidmi se o tom dost mluví. Mohl by z to být pořádný sólokapr, kdyby byla jiná doba, ale dneska se tomu jen pár lidí, co Brumbála neměli, zasměje a ty, co si mysleli, jaký to byl dobrák, to probudí jako facka do obličeje. Ani nevím, jestli to vůbec něco znamená, vždyť byli v našem věku, když –“

„V našem věku,“ řekl Harry, který si právě vzpomněl na Hermionina slova a něco v jeho obličeji způsobilo, že Ron v tématu už nepokračoval.

Uprostřed ostružiní seděl na zamrzlé pavučině velký pavouk. Harry na něj zamířil hůlkou, kterou předchozí noci dostal od Rona, kterou už se od té chvíle Hermiona uráčila zkontrolovat a zjistila, že je z trnkového keře.

Engorgio!

Pavouk se mírně zatřásl a na pavučině mírně povyskočil. Harry to zkusil znovu a tentokrát se pavouk znatelně zvětšil.

„Nech toho,“ řekl Ron ostře, „omlouvám se, že jsem zmiňoval, že byl Brumbál mladý, stačí?“

Harry ale jen zapomněl na Ronův strach z pavouků.

„Promiň – Reducio!

Pavouk se ale nezmenšil. Harry se podíval na trnkovou hůlku. Každé drobné kouzlo, které toho dne nová hůlka vyslala, se zdálo mnohem slabší, než to, které vysílala hůlka s perem z fénixe. Ta nová mu připadala rušivě neznámá, asi jako kdyby mu někdo přišil cizí ruku.

„Musíš jen víc trénovat,“ řekla Hermiona, která se k nim tiše zezadu přikradla a stála a úzkostlivě je pozorovala, zatímco se Harry snažil zvětšit a zmenšit pavouka. „Je to jen otázka sebedůvěry, Harry.“

Věděl, proč chtěla, aby to bylo v pořádku. Stále se cítila vinna za zničení jeho hůlky. Polkl myšlenku, která se mu drala do úst, tedy aby si Hermiona vzala trnkovou hůlku a on by si nechal její, když v tom neměl být rozdíl. Ale protože chtěl, aby byli znovu všichni kamarádi, souhlasil. Ale když se Ron na Hermionu nevinně usmál, ona důstojně odešla a zavrtala se zpět do své knihy.

Všichni tři se vrátili do stanu až za tmy a Harry držel první hlídku. Seděl ve vchodu a zkoušel přinutit trnkovou hůlkou kamínky u nohou, aby se vznášely, ale jeho kouzla se stále zdála nemotorná a mnohem slabší, než kdy dříve. Hermiona ležela na pohovce a četla si, zatímco Ron po mnoha nervózních pohledech na Hermionu vytáhl z batohu drobné dřevěné rádio a snažil se ho naladit.

„Našel jsem jeden program,“ řekl Harrymu tiše, „na kterém uvádějí zprávy tak, jak se ve skutečnosti staly. Všechny ostatní jsou na straně Ty-víš-koho a hlásí zprávy podle ministerstva, ale tohle... počkej, až ho uslyšíš, je super. Jen nevysílají každou noc, musí se stěhovat, kdyby na ně někdo chtěl zaútočit, a ještě potřebuješ znát heslo, abys je mohl naladit... Problém je, že já jsem to poslední zmeškal...“

Lehce tloukl svou hůlkou na vršek rádia a mumlal si náhodná slova pod vousy. Mnohokrát se tajně díval na Hermionu, hlavně proto, že se bál výbuchu jejích citů, ale ona si jej nevšímala, jako kdyby tam nebyl. Asi deset minut Ron ťukal a mumlal k rádiu, Hermiona obracela stránky v knize a Harry trénoval s trnkovou hůlkou.

Nakonec Hermiona slezla z postele. Ron v tu chvíli přestal s ťukáním.

„Jestli tě to ruší, přestanu s tím!“ řekl Hermioně nervózně.

Hermiona se ani neráčila odpovědět a vydala se k Harrymu.

„Musíme si promluvit,“ řekla.

Díval se na knihu, kterou stále držela v rukou, Lživot Albuse Brumbála.

„Cože?“ řekl s obavami. Myslí mu prolétlo, že tam byla kapitola o něm. Nijak ho nelákalo slyšet Ritinu verzi jeho vztahu s Brumbálem. Hermionina odpověď ale byla úplně nečekaná.

„Chci vyrazit k Xenofíliovi Láskorádovi.“

Zíral na ni.

„Co prosím?“

„Xenofílius Láskorád, Lenčin otec. Chci se vydat k němu a promluvit si s ním!“

„Ehm, proč?“

Zhluboka se nadechla, jako kdyby chtěla nabrat sílu, a řekla, „jde o ten symbol, ten symbol v Básníkovi Beedlem. Podívej se na tohle!“

Strčila nedobrovolně Harrymu před oči Lživot Albuse Brumbála a on uviděl fotografii originálního dopisu, který Brumbál napsal Grindelwaldovi. Písmo mu bylo povědomé – byl to klasický úhledný Brumbálův šikmý rukopis. Nenáviděl ten pohled na absolutní důkaz, že Brumbál ta slova opravdu napsal, že to nebyl Ritin výmysl.

„Ten symbol,“ řekla Hermiona. „Podívej se na tym symbol, Harry!“

Podřídil se a na chvilku neměl ponětí, o čem to mluví, ale když se podíval pozorněji s pomocí své rozsvícené hůlky, uviděl, že Brumbál nahradil A ve slově Albus drobnou verzí té samé trojúhelníkové značky, která byla vepsána v Příbězích básníka Beedleho.

„Eh – co to tam –?“ zeptal se Ron nevinně, ale Hermiona po něm střelila vražedným pohledem a obrátila se k Harrymu.

„Začíná se to drát na povrch, že?“ řekla. „Vím, že Viktor o tom mluvil jako o Grindelwaldově symbolu, ale jsem si jistá, že to bylo i na starém hrobě v Godrikově Dole a že data na náhrobku byla mnohem starší, než se Grindelwald vůbec narodil! A teď tohle! No, nemůžeme se zeptat Brumbála nebo Grindelwalda, co to znamená – ani nevím, jestli ej Grindelwald vůbec naživu – ale můžeme se zeptat pana Láskoráda. On ten symbol na svatbě měl na krku. Jsem si jistá, že je to důležité, Harry!“

Harry jí ale neodpověděl hned. Díval se do jejího napjatého nedočkavého obličeje a pak do temnoty okolo stanu a přemýšlel. Po dlouhém tichu řekl, „Hermiono, nepotřebujeme, aby se opakovalo to samé, co v Godrikově Dole. Přemluvili jsme se, že se tam vydáme, a –“

„Ale vždyť se blížíme k cíli, Harry! Brumbál mi odkázal Příběhy básníka beedleho, jak víš, že pro nás ten symbol není důležitý?“

„A jsme u toho zas!“ řekl Harry a cítil se rozzlobeně. „Zase se snažíme přesvědčit o tom, že nám Brumbál zanechal tajná znamení a vodítka –“

„Ale zhasínadlo bylo nakonec hodně užitečné,“ pípl Ron. „Myslím, že Hermiona má pravdu, že bychom měli vyrazit navštívit Láskoráda.“

Harry se na něj zle podíval. Byl si jist, že Ronova podpora nápadu, se kterým Hermiona přišla, nemá moc společného s tím, aby zjistili, co ta trojúhelníkovitá runa znamená.

„Nebude to jako v Godrikově Dole,“ dodal Ron, „Láskorád je na tvé straně, Harry, Jinotaj s tebou byl celou dobu, všem přece říká, aby ti pomohli!“

„Jsem si jistá, že jde o něco důležitého!“ řekla Hermiona vážně.

„Ale nemyslíš si, že kdyby to bylo důležité, řekl by mi o tom Brumbál předtím, než zemřel?“

„Možná... možná je to něco, na co máš přijít sám,“ řekla nejistá Hermiona, jakoby se snažila chytat posledního stébla.

„Jo,“ řekl Ron podlézavě, „to dává smysl.“

„Ne, to teda nedává,“ odsekla Hermiona, „ale přesto si myslím, že bychom si s panem Láskorádem měli promluvit. Symbol, který nám naznačuje spojitost Godrikova Dolu, Brumbála a Grindelwalda? Harry, jsem si jistá, že bychom o tomhle měli vědět!“

„Myslím, že bychom o tom měli hlasovat,“ řekl Ron. „TI z nás, kteří chtějí jít k Láskorádovi –“

Jeho ruka vylétla do vzduchu dřív, než Hermionina. Když zvedla svou, její rty se podezřele rozechvěly.

„Přehlasovali jsme tě, Harry, promiň,“ řekl Ron a poklepal mu na ramena.

„Dobře,“ řekl Harry napůl pobaveně a napůl podrážděně. „Ale až se vrátíme od Láskoráda, pokusíme se najít další viteály, dobrá? Kde vlastně Láskorádovi žijí? Ví to někdo z vás?“

„Jo, bydlí nedaleko od nás,“ řekl Ron. „Nevím tedy přesně kde, ale mamka s taťkou vždycky ukazují na kopce, když se o nich zmíní. Nemělo by být těžké je najít.“

Když se Hermiona vrátila na postel, řekl Harry tiše.

„Souhlasils jen proto, aby se vrátila ke svým knihým.“

„V lásce a válce se smí všechno,“ řekl Ron bystře, „a tohle má od obého něco. Vzmuž se, vždyť jsou vánoční prázdniny, Lenka bude doma!“

Z mrazivých kopců, na které se následující ráno přemístili, měli krásný výhled na Vydrníka svatého Drába. Z jejich místa vypadala vesnička jako domečky na hraní zalité slunečními paprsky, které na zem dopadaly mezerami mezi mraky. Minutku nebo dvě zůstali stát a dívali se po Doupěti. Oči si před sluncem kryli rukama, ale viděli jen vysoký živý plot a stromy v ovocném sadu, které dodávaly pokřivenému malému domku ochranu před očima mudlů.

„Je to zvláštní být tak blízko a nesmět je navštívit,“ řekl Ron.

„To vypadá, jako kdybys je dlouho neviděl. Vždyť jsi tam byl na Vánoce,“ řekla Hermiona chladně.

„Nebyl jsem v Doupěti!“ řekl Ron nedůvěřivým smíchem. „Myslíš si, že bych se tam vrátil a všem pověděl, že jsem od vás utekl? Jo, Fred a George by se tomu sakra zasmáli. A Ginny by to skutečně ocenila.“

„Ale kde jsi tedy byl,“ zeptala se Hermiona překvapeně.

„Tam, kde teď bydlí Bill a Fleur. V Perleťové vile. Bill ke mně byl vždycky slušný. Nebyl – nebyl nadšený, když jsem mu řekl, co jsem udělal, ale netrval na tom, abych se k vám vrátil. Věděl, že mě to opravdu mrzí. Nikdo ze zbytku rodiny nevěděl, že jsem tam byl. Bill řekl mamce, že s Fleur nedorazí na Vánoce do Doupěte, protože chtějí zůstat sami. Víš jak, první Vánoce po svatbě. Fleur to asi vůbec nevadilo. Vždyť víš sám, jak má ráda Celestinu Warbeckovou.“

Ron se obrátil k Doupěti zády.

„Tak začneme tady,“ řekl a vyrazil první přes vrchol kopce.

Putovali několik hodin a Harry byl na Hermioninu výslovnou žádost skrytý pod neviditelným pláštěm. Hromada nízkých kopců vypadala neobydlena, snad až na malou chatku, která byla opuštěná.

„Myslíš si, že je jejich a že jsou na Vánoce pryč?“ řekla Hermiona, která se dívala okny do úhledné malé kuchyně s muškáty na parapetech. Ron si odfrkl.

„No, mám pocit, že kdyby tu žili Láskorádovi, už bys věděla, že to je jejich dům. Jdeme na další kopce.“

A tak se přemístili o pár kilometrů severněji.

„Aha!“ vykřikl Ron, když jim vítr začal ošlehávat vlasy a šaty. Ukazoval vzhůru na vršek kopce, na který se přemístili, kde se k obloze tyčil ten nejzvláštnější dům, jaký kdy viděli. Na odpolední obloze se za domem rýsoval obrovský černý válec se strašidelným měsícem. „To bude Lenčin domov, kdo jiný by na takovém místě chtěl bydlet? Vypadá to jako obrovská figura.“

„Ale já v tom žádnou postavu nevidím,“ řekla Hermiona a zírala na podivnou stavbu.

„Měl jsem na mysli šachovou figuru,“ řekl Ron. „Takovou věž.“

Ronovy nohy byly nejdelší a tak dorazil na vršek kopce první. Když ho Harry s Hermionou s funěním a bodáním v boku dohnali, uviděli ho, jak se zeširoka usmívá.

„Je to jejich dům,“ řekl Ron. „Podívejte se.“

Na zničené brance byly připevněny tři nápisy. Na prvním stálo

ŠÉFREDAKTOR JINOTAJE, X. LÁSKORÁD

Na druhém

NATRHEJTE SI PRO SEBE JMELÍ

A na třetím

DRŽTE SE DÁLE OD ŠVESTEK, KTERÉ VÁS OVLÁDNOU

Brána zaskřípala, když ji otevřeli. Klikatící cesta k vchodovým dveřím byla zarostlá různými podivnými rostlinami, včetně křoví obklopeného oranžovým ředkvičkovitým ovocem, které Lenka občas nosila jako náušnice. Harry si pomyslel, že poznal škrtidub a odstrčil seschlou větev stranou od nich. Dvě přestárlé divoké jabloně bez listí ale zato se spoustou těžkých drobných červených plodů a korunami obroubeného jmelí se ve větru ohýbaly. Po každé straně vchodových dveří stála jedna. Z jedné větve na ně pohlédla sovička se zploštělým orlím obličejem.

„Raději by sis měl sundat neviditelný plášť, Harry,“ řekla Hermiona. „Tobě chce pan Láskorád pomoct, ne nám.“

Udělal to přesně tak, jak mu doporučila, podal jí plášť a ona jej schovala do kabelky. Pak zaklepala třikrát na masivní černé dveře, které byly hustě pokryté výstupky železných hřebíků. Klepadlo mělo tvar orla.

Neuběhlo ani deset sekund, pak se rozlétly vchodové dveře a přímo před nimi stál Xenofílius Láskorád, bosý a cosi, co vypadalo jako špinavá noční košile. Jeho dlouhé bílé vlasy podobné cukrové vatě byly špinavé a neopečovávané. Přitom ještě na svatbě Billa a Fleur byl Xenofílius pohledně upraven.

„Co? Co se děje? Kdo jste? Co tu chcete?“ vykřikl vysokým ufňukaným hlasem, načež se nejprve podíval na Hermionu, pak na Rona a nakonec na Harryho. Ústy přitom vytvaroval cosi, co bylo perfektní, ale komické O.

„Dobrý den, pane Láskoráde,“ řekl Harry a podal mu ruku, „já jsem Harry, Harry Potter.“

Xenofílius Harrymu ruku nepodal, ale oko mu sjelo přímo na Harryho jizvu na čele.

„Mohli bychom jít dovnitř?“ zeptal se Harry. „Rádi bychom se vás na něco zeptali.“

„Ne — nemyslím si, že by to bylo vhodné,“ zašeptal Xenofílius. Polkl a rychle se podíval po zahradě. „To je celkem šok… propána… Já… Já se obávám, že bych opravdu nerad –“

„Nebude to na dlouho,“ řekl Harry, kterého nepotěšilo to chladné uvítání.

„Já – tak tedy dobrá. Pojďte dovnitř, rychle. Rychle!“

Sotva přešli přes práh, zabouchl za nimi Xenofílius dveře. Stáli v nejzvláštnější kuchyni, jakou Harry kdy viděl. Místnost byla dokonale kruhová a tak se cítil jako uvnitř obrovské pepřenky. Všechno bylo zakroucené, aby to sedlo ke stěnám. Kamna, umyvadlo, skříně – a to vše bylo pomalováno květinami, hmyzem, ptáky, to vše v základních barvách, červené, modré a zelené. Harry si pomyslel, že poznává Lenčin styl. Výsledný efekt v tak malém prostoru byl ohromující.

Uprostřed podlahy se tyčilo železné spirálovité schodiště do dalších pater. Ze shora se ozývalo hlasité řinčení a bouchání. Harry přemýšlel, co asi Lenka dělá.

„Raději byste měli jít nahoru,“ řekl Xenofílius a vedl je vzhůru.

Místnost v prvním patře vypadala jako kombinace obývacího pokoje a pracovny a jako taková byla ještě přecpanější, než kuchyň. Ačkoli byla mnohem menší a úplně kruhová, připomínala místnost nejvyšší potřeby za nezapomenutelné situace, když se přetransformovala v obrovské bludiště se stovkami let skrytými předměty. Byly tam na každém místě navršeny knihy a papíry ve sloupcích. Ze stropu visely delikátně vyrobené modely příšer, které Harry nepoznával, mávaly křídly nebo klapaly čelistmi.

Lenka tam nebyla. Věc, která způsobovala všechen ten randál, byl dřevěný objekt obklopený ozubenými koly a kolečky. Vypadalo to jako nějaký bláznivý potomek pracovního stolu se soupravou šuplíků, ale když Harry uviděl, že to chrlí výtisky Jinotajů, pochopil, že jde o starodávný tiskařský stroj.

„Omluvte mne,“ řekl Xenofílius a dokráčel ke stroji, z pod hromady knih a papírů (které se sesypaly na zem) stáhl špinavý ubrus a přehodil ho přes stroj, což jeho zvuky mírně utlumilo. Pak se otočil k Harrymu.

„Proč jste ke mně přišli?“

Než ale mohl Harry promluvit, vykřikla Hermiona šokem.

„Pane Láskoráde – co to je?“

Ukazovala na obrovský šedý zatočený roh ne nepodobný jednorožčímu, který byl zavěšen na zdi a vyčníval do místnosti.

„To je roh muchlorohého chropotala,“ řekl Xenofílius.

„Ne, to tedy není!“ řekla Hermiona.

„Hermiono,“ zamumlal Harry v rozpacích, „teď ne –“

„Ale Harry, to je roh Třaskavce! Je to obchodovatelné zboží skupiny B – podléhá přísné kontrole a mít ho doma je mimořádně nebezpečné!“

„Jak víš, že je to roh Třaskavce?“ zeptal se Ron a vzdaloval se od rohu tak daleko, jak jen v té malé místnosti mohl.

„Je popsán v knize Fantastická zvířata a kde je najít! Pane Láskoráde, musíte se ho ihned zbavit, to nevíte, že může při sebemenším dotyku vybouchnout?“

„Muchlorohý chropotal,“ řekl Xenofílius zřeteně s paličatým výrazem ve tváři, „je plaché a velmi kouzelné stvoření a jeho roh –“

„Pane Láskoráde, poznávám rýhovité značky u kořene, je to roh Třaskavce a je neuvěřitelně nebezpečný – nevím, kde jste ho sehnal –“

„Koupil jsem jej,“ řekl Xenofílius poučně. „Před dvěma týdny od nádherného mladého čaroděje, který věděl o mé zálibě v chropotalech. Bylo to vánoční překvapení pro mou Lenku. A teď,“ řekl a otočil se k Harrymu, „proč přesně jste sem přišel, pane Pottere?“

„Potřebujeme od vás drobnou pomoc,“ řekl Harry dříve, než mohla Hermiona vystartovat.

„Ach,“ řekl Xenofílius, „tedy, pomoc, hmm.“

Jeho doré oko se přesunulo na Harryho jizvu. Vypadal současně vystrašen a zhypnotizován.

„Ano. Věc se má tak... Pomáhat Harry Potterovi... to je celkem nebezpečné...“

„Nejste snad ten, kdo všem říká, že jejich hlavní povinností je pomáhat Harrymu?“ řekl Ron. „V tom vašem časopise?“

Xenofílius se díval za ně na skrytý tiskostroj, který pod ubrusem stále cvakal a bouchal.

„Ehm, ano, ten pohled jsem vyjádřil, ale –“

„Takže to je to, co mají dělat všichni ostatní, ale vy sám ne?“ zeptal se Ron.

Xenofílius mu neodpověděl. Hlasitě polykal a oči putovaly po jeho návštěvnících. Harry měl pocit, že v něm probíhá jakýsi vnitřní boj.

„Kde je Lenka?“ zeptala se Hermiona. „Zjistíme, co si myslí ona.“

Xenofílius polkl. Vypadal, že se snaží nabrat kuráž. Nakonec řekl nejistým hlasem, který přes tiskostroj téměř nebylo slyšet, „Lenka je dole u řeky, chytá čerstvé hltožrouty. Určitě... určitě vás ráda uvidí. Zajdu pro ni a pak – ano, přesně tak. Měl bych vám pomoct.“

Seběhl dolů po točitém schodišti a oni slyšeli, jak se dveře otevírají a zavírají. Harry, Ron a Hermiona se na sebe podívali.

„Starej zbabělec,“ řekl Ron. „Lenka je tisíckrát odvážnější.“

„Asi se bojí, co by se jeho rodině stalo, kdyby smrtijedi zjistili, že tu jsem,“ řekl Harry.

„No já souhlasím s Ronem,“ řekla Hermiona, „hrozný starý pokrytec, říká všem, aby ti pomáhali, a sám se z toho snaží vykroutit. Zatraceně, držte se od toho rohu dál.“

Harry přešel k oknu na vzdálenější straně místnosti. Viděl říčku, tenký blýskající pruh vody, který ležel hluboko pod nimi u paty kopce. Byli nesmírně vysoko. Za okny zatřepetal křídly pták a Harry se díval směrem k Doupěti, které teď bylo daleko za mnoha kopci. Někde tam byla i Ginny. Byli si dnes blíž, než kdykoli jindy od doby Billovy a Fleuřiny svatby, ale ona neměla ani ponětí, že právě zírá směrem k ní a myslí na ni. Možná by za to měl být rád. Kdokoli, kdo s ním přišel do kontaktu, byl v ohrožení. Xenofíliův postoj to dokazoval.

Obrátil se od oken a jeho pohled padl na další podivný objekt, který stál na přecpané posuvné bedně. Stála tam kamenná soška překrásné, ale stroze vypadající čarodějky, která na sobě měla nejdivnější pokrývku hlavy, jakou kdy viděl. Ze stran vyčuhovaly dva objekty, které připomínaly zlaté naslouchací trubky. Ke koženému pásku, který měla čarodějka obtočen kolem hlavy, byla připevněna dvě drobná modře se třpytící křídla. Ke druhému pásu na čele byla připevněna oranžová ředkvička.

„Podívej se na tohle,“ řekl Harry.

„Okouzlující,“ řekl Ron. „Jsem překvapen, že si tohle nevzal na svatbu.“

O chvilku později zaslechli zvuk zavíraných vchodových dveří a za okamžik po schodišti vystoupal Xenofílius, který měl teď na nohách gumáky a v rukou tác nestejně vypadajících čajových šálků a kouřící konvice.

„Ach, už jste se seznámili s mnou vynalezeným mazlíčkem,“ řekl, podal tác Hermioně do rukou a stoupl si vedle Harryho k soše.

„Vymodelováno dostatečně vhodně na hlavě překrásné Roweny z Havraspáru. Nezměrný důvtip je největším pokladem člověka.!

Ukázal na předměty, které vypadaly jako naslouchadla.

„To jsou násosky strachopudu – mají zbavit zdrojů rozrušení z blízkého okolí toho, kdo je nosí. A tady,“ ukázal na drobná křidélka, „poháněč rotulice, který má navodit povznesený stav mysli. A nakonec,“ ukázal na oranžovou ředkvičku, „ovládající švestka, která má zvýšit vaše schopnosti chápat neobyčejnosti.“

Xenofílius se vrátil k tácu s čajem, který Hermiona pečlivě vyrovnala na jeden z přecpaných stolů.

„Mohu vám nabídnout výtažek z lichokořenu?“ řekl Xenofílius. „Vyrábíme si ho sami.“ Když začal nalévat temně fialový nápoj, dodal, „Lenka je dole u spodního mostu, je nadšená, že jste tu. Nezůstane tam dlouho, už má dost třasnatek, aby z nich pro nás všechny udělala polévku. Posaďte se a nabídněte si cukr.“

„A teď,“ pokračoval poté, co z křesla dal pryč kývající se stoh listů, sedl si a dal si nohu přes nohu i s gumáky, „jak vám mám pomoci, pane Pottere?“

„Tedy,“ řekl Harry a díval se na Hermionu, která mu povzbudivě přikývla, „pane Láskoráde, jde o ten znak, který jste měl na krku na svatbě Billa a Fleur. Rádi bychom věděli, co znamená.“

Xenofílius pozvedl obočí.

„Mluvíte o symbolu Relikvií Smrti?“

85 komentářů:

matt76 řekl(a)...

ufff. uz som sa bal, ze sa to dnes nestihne. ;) dakujem.

leela řekl(a)...

juhůů

Anonymní řekl(a)...

strašně moc děkuju, teprve dneska sem narazil na tenhle blog, celý den u něj proseděl a ještě jednou děkuju za skvělou práci

PLukes řekl(a)...

tak....du cist...uz sem napjatej :D

Anonymní řekl(a)...

Díky Velký Sedmý!

ingPepa řekl(a)...

wow

Petr-Fanda řekl(a)...

tybláho..to je kapitola...wow!!!ale good zejtra ráno se do toho pustim..ted už ne..nemam na to sílu:-)

Villem řekl(a)...

Ochich ouvej. Ten konec. Haúúúúúú.

Anonymní řekl(a)...

Gratuluju k prvnímu milionu :-)

FF řekl(a)...

Tak už mi do konce čtení zbývají jen 4 kapitoly a epilog a uf je to teda dost velká husťárna.Zrovna jsem přišla z brigády a jdu se vrhnout do čtení. Musela jsem ráno skončit zrovna v tý nejhorší části kapitoly,tak to musím dočít.

krysar řekl(a)...

zdravim sedmo. rikal sem si jak asi prelozis tu srandu s havranem a vezi :) (tuhle kapitolu sem neodolal a pustil se do ni uz vcera v aj - pro vsechny kterym by ta slovni hricka v cj pripadala podivna. "rook" znamena jak havran tak vez v sachu a doslova kdyz ron rekne ze dum laskoradu vypada jako "rook" hermiona reaguje ze to nevypada jako by mel cokoliv spolecneho s ptaky :))) (musel sem zamachrovat tim co sem vycet ve slovniku :))) jinak predpokladam ze 21 dnes nebude co? pokud jo ses fakt obetavej, pokud ne tak dobrou noc a diky za preklad

Lenča řekl(a)...

Ahoj, teda vidím, že dovča začala zodpovědně !! :-))

Tak i já přicházím se svou troškou do mlýna:

náhle se zlepšující štěstí - nečekaný nárůst štěstí?

předstíraje hledání neexistujících ostružin v křoví si i nadále vyprávěli novinky - pod záminkou hledání neexistujících ostružin pokračovali ve vzájemném sdělování novinek

sedíc ve vstupu do stanu s nosem zanořeným do knihy - která dřepěla s nosem zanořeným do knihy u vchodu do stanu (těm přechodníkům bych se raději vyhýbala)

dneska se tomu jen pár lidí, co Brumbála neměli, zasměje - myslím, že chybí RÁDI

zamířil hůlkou, kterou předchozí noci dostal od Rona, kterou už se od té chvíle Hermiona uráčila zkontrolovat.. 2x kterou - rozdělila bych to na 2 věty. ..od Rona. Hermiona se už uráčila ji zkontrolovat a..

Ta nová mu připadala rušivě neznámá - to se mi moc nelíbí, co třeba Vadilo mu, že novou hůlku jako by nezná??? Určitě se dá vymyslet i něco lepšího.

přímo před nimi stál Xenofílius Láskorád, bosý a cosi, co vypadalo jako špinavá noční košile - a na sobě měl cosi, co vypadalo..

Všechno bylo zakroucené - dala bych zakulacené

Byly tam na každém místě navršeny knihy a papíry ve sloupcích - Byly tam na každičkém místě navršeny stohy knih a papírů.

Jeho doré oko - jaké??

mají zbavit zdrojů rozrušení z blízkého okolí toho, kdo je nosí - jen drobnost, změnila bych slovosled na "mají toho, kdo je nosí, zbavit zdrojů rozrušení"

Papa, dnes naprosto skvostné, muselo to být těžké, vzhledem k tomu šílenci.. už se těším na další.. a ta poznámka o rádiu, jako bych viděla Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky před 20 lety :-)

Lenča

Anonymní řekl(a)...

To krysař:

Na tvou poznámku jsem nelennila mrkla výjimečně ke konkurenci a myslím, že tento úryvek stačí jako ukázka jejich "kvality":
„To bude Lenčin dům! Kdo jiný by mohl bydlet na takovém místě? Vypadá to jako ohromný havran.“

„To nemá s ptákem nic společného,“ řekla Hermiona, zatímco se mračila na podivnou stavbu.

„Já měl na mysli šachy,“ řekl Ron „vy tomu říkáte věž.“

NO TOMU BYCH BEZ TVÝHO VYSVĚTLENÍ TEDA NEROZUMĚLA UŽ VŮBEC - TAKTO VYPADÁ DOSLOVNÝ PŘEKLAD.. raději stačí slovní nepřeložitelnou hříčku vynechat a vynahradit to třeba Lživotem :-)

Lenča

Anonymní řekl(a)...

Hurá, konečně je to tady!!

krysar řekl(a)...

no musim uznat ze sedma se s tim vyporadal kdyz uz ne idealne tak alegantneji. sam sem premyslel jak to nejak rozumne prelozit a zachovat tu slovni hricku ale nic me nenapadlo :(

krysar řekl(a)...

original: “That’s got to be Luna’s house, who else would live in a place like that? It looks like a giant rook!”
“It’s nothing like a bird,” said Hermione, frowning at the tower.
“I was talking about a chess rook,” said Ron. “A castle to you.”

schvalne, takovy maly prekladatelsky orisek pro fanousky :) mate nejake napady????

Anonymní řekl(a)...

To: krysař

To si ráda najdu u Medka, ale někdy to fakt nejde, slovní hříčky jsou problém, Radek ti udělal jedině správně, jinak to těžko jde, a pak je lepší si zase pohrát s češtinou na místě, kde to třeba v originále není a něco si vymyslet.. už o tom byla řeč tuším v sobotu.

L.

Anonymní řekl(a)...

Já jsem opět nadšená! Moc děkuju. Už se těším na další!
AS.

krysar řekl(a)...

nedalo by mi to spat takze mozna tak?: "vypada to jako figura" / "ale ja v tom zadnou postavu nevidim" / "nee, ja myslim herni figuru, treba v sachu" coz? :)

ale jinak jasne, nekdy to proste nejde, a navic si myslim ze cestina ma na takove hratky vetsi moznosti nez aj :)

spidermanka řekl(a)...

no jasne zrovna se mame dozvedet co znamea titul knizky a je konec kapitolky...no to sme meli tusit ze ?
...proste jako obvykle.... ale jinak super..... skonci to v nejlepsim....a ja se nemuzu dockat dalsi kapci! .... Takze... Velky Sedmo ... dotoho!!!!!

CIC řekl(a)...

No tak to je zajímavá hříčka :)

No a ke spekulacím: :)
Tak, taky přidám špetku spekulací do mlýna.
1. ad zlatonka: Myslím, že obsahuje to, co Woldemort hledat u Gregoroviče.
2. Nemyslím, že laň vykouzlil Snape. Ten kdo kouzlil laň tam dal i meč. Proč by Albus nechával meč u Snapea?
3. By mě docela zajímalo, co je ten jeden tajný viteál. Jestli skutečně bude Mrzomorský pohár nebo jestli to bude něco jiného (Něco od Helgy). :)
Co vy na to?

HP7 CZ řekl(a)...

Hele to s tou figurou je super :)

krysar řekl(a)...

och diky :)

HP7 CZ řekl(a)...

Tak jsem tam hodil to s tou figurou. Snad to bude OK :)

Jak říkám, tenhle překlad žije hlavně díky čtenářům :-)

Jinak dvacátá první kapitola možná dneska bude, ale spíš až po půlnoci -- ještě mi z ní zbývá šest a půl stránek, což jsou tak dvě hodinky.

Takže pokud mě přítelkyně nechá překládat...

Lenčo: Dovolená začala, ale já doháním své předvčerejší zpoždění :)

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Radku, jako každý den: díky moc za překlad!!! Připojuji výčet ulovených chybek, snad to maličko pomůže. Poznámka: Kdybys to psal ve Wordu, většinu bys jich zachytil sám... Ale co bychom pak dělali my? :-)
Jana

utekli z dosahu dosahu
poté, co mu dopověděl lépe: poté, co mu dovyprávěl
Teď je na útěku stejně, jako my buď bez čárky nebo: Teď je na útěku, stejně jako my
Ajo A jo...
částečně aby změnil téma rozhovoru, řekl, bez té čárky za řekl
Mohl by z to být pořádný sólokapr, z toho
jestli ej Grindelwald
Příběhy básníka beedleho,
řekla nejistá Hermiona nejistě
která se ívala dívala
už bys vědědla věděla
Klikatící cesta chybí "se "
bez listí ale zato chybí čárka před ale
korunami obroubeného jmelí obroubenými jmelím
bosý a cosi, co vypadalo bosý a v čemsi, co vypadalo
po zarhradě po zahradě
Kamna, umyvadlo, skříně – a to vše bylo pomalováno květinami, hmyzem, ptáky, to vše v základních barvách
lépe: Kamna, umývadlo, skříně – vše bylo pomalováno květinami, hmyzem a ptáky v základních barvách
spirálohé spirálové
z pod hromady zpod hromady
Jeho doré oko dobré? modré?
Harry se díval směrem podíval

krysar řekl(a)...

„Ale já v tom žádnou POSTAVU nevidím,“ řekla Hermiona a zírala na podivnou stavbu.

„Měl jsem na mysli šachovou figuru,“ řekl Ron. „JAKO TŘEBAS VĚŽ.“

nechcu byt hnidopich ale tak to bude znit jeste lip, ono kdyz se na trech radcih opakuje 5x slovo "figura" tez to neni ono :)

FF řekl(a)...

To cic:Já už to vím,ale nepovím:-)Nejsem spoilerista.Ale v něčem máš pravdu:-)Jde o to v čem.

HP7 CZ řekl(a)...

Ahoj anonymní Jano,
Word už dávno rezignoval na opravu chyb. Píšu to v něm už od začátku, abych tomu dal nějakou formu a pak to šlo snadno přenést na blogspot... :-)

Ale teď koukám -- zapnul jsem si tu kontrolu pravopisu a už neřve, že je v dokumentu příliš gramatických chyb. Tak to nechám zaplé a uvidím :-) Třeba ve výsledku bude text po mně mnohem čitelnější :-)

heljanwen řekl(a)...

to Lenča: Co máš proti přechodníkům? Přechodníky jsou náhodou nádherná záležitost. :-)

aynur řekl(a)...

no teda,ty jsi dneska rychlík HP7 :)

ingPepa řekl(a)...

Jestli dneska dáš 21. kapitolu, tak seš machr.. Teda, seš machr i bez toho, ale když tak budeš ještě větší, jestli mi rozumíš.. :D

Villem řekl(a)...

Ja bych nechal spekulace az na dobu, kdy bude jasne co jsou ty relikvive smrti. (neodolal jsem a precetl si dalsi kapitolu, takze bych mozna napasl relikvie Smrti)

Anonymní řekl(a)...

Dneska zas paráda!!! Už se nemůžu dočkat zítřejší kapitoly, je to fakt skvělé že to překládáš,seš NEJ!!! Angličtinu neovládám a do vánoc či ledna daleko. Moc, moc díky a pokračuj prosím, zítra papá.Irena

HP7 CZ řekl(a)...

Já mám přechodníky rád a stejně ráda je měla i moje češtinářka na střední... :-) Ale v dnešní mluvě jich moc nenajdeme...

Lenčo -- pokud nejsou špatně, proč se jim vyhýbat?:) Hodně jsem je v předchozích kapitolách zredukoval, ale na těchhle místech mi přišly... no... vhodné :)

HP7 CZ řekl(a)...

villem:

Mám pocit, že jsem tady všude už opravil výskyt slova "Smrti" tak, aby tam bylo velké S :-)

FF řekl(a)...

Tak jsem se konečně dostala k vysvětlení té stříbrné laně a páni, to bych fakt nečekala:-o

ivi řekl(a)...

Teda sedmo, ted si mi dal nadeji ze bude poctenicko jeste v tramvaji... Koncim v jednu. Je tam jeste rezerva, ale radeji budu pocitat s ranickem... Prece jen pritelkynim je treba se take venovat, ze???

Jinak opet moc dik za kapcu...

Anonymní řekl(a)...

Wow!!! No máš můj obdiv, nevím kde na to bereš čas, ale je to SUPER tak jen tak dál!!! A velké díky!!:-)

adus řekl(a)...

Radku, ty se mi snad zdáš! :-D po tom, co se přiznáš, že znáš Podbořany vyrukuješ s tím, že si trávil čas u Berounky.... tu sem před týdnem sjížděla.... no.... být tam o týden později, možná tě zahlédnu :-D
mimochodem... u Rozvětčíka výborně vaří!!! doporučuju všem! :-D

Lenča řekl(a)...

To heljanwen + HP7:

Proti přechodníkům já osobně vůbec nic nemám, ba naopak, je mi líto, že z jazyka vymizely, jen mi moc nesedl do té závorky - ale to je jen můj osobní názor, "kritika" se týkala této konkrétní situace.

Já mám zase v hlavě překladatelské semináře, kde nás hlava moudrá upozorňovala na situace, kdy špatně používáme přechodníky na místech, kde jsou v cizím jazyce (tady tedy v angličtině) zcela běžné a nejsou zatížené jako v češtině tím, že jsou pociťovány jako knižní, nebo spíš až zastaralé, a výsledkem jsou pak překlady "slovo od slova" (což není tvůj případ!!).
Prostě mi do "moderního" textu moc nesedí, i když bych si přála, aby se používaly obecně víc, asi si protiřečím, ale opakuju - stejně jako ostatní připomínky je i toto jen SUBJEKTIVNÍ dojem :-)

HP7 CZ řekl(a)...

ff: Já jsem o tom věděl, ale blbě jsem si spojil osoby. Proto jsem tu taky způsobil pozdvižení :-)

HP7 CZ řekl(a)...

adus:

Berounku jsem před čtyřma lety sjížděl taky, od Chrástu až po Nižbor. Tentokrát jsem tam byl jen autem a to proto, že jsme chtěli jít s kamarády posedět :-)

mamina řekl(a)...

Dobrý večer, je tu někde čiko? Manžel jel na výjezd - někde asi hoří - tak mám čas pokecat.

MKB řekl(a)...

Radku, já jsem si to myslela, žes s tou laní/kozou tak trochu zazmatkoval, protožes předpokládal něco jiného. Každopádně, máš můj obdiv, že dáváš přednost stovkám (tisícům?) svých čtenářů a nedočetl sis to sám ještě do konce. To bych nedokázala: sama jsem to zhtla během dvou dnů a další dva dny se z toho vzpamatovávala: fakt hustý - až do konce. Angličtina mne do jisté míry živí, ale do překladu celé knihy bych se nikdy nepustila - to, co jsi už přeložil, je obdivhodný kus práce. Během dovči v Rakousku při překládání z anglického průvodce (pro děti) jsem si uvědomila, jak snadné je textu rozumět a jak se přesto někdy v češtině najednou nedostává slov. Držím palce, abys to zvládl až do konce. Když budeš potřebovat nějakou konzultaci (např.ohledně koz a laní), napiš - my ti pomůžem. Ještě jednou - VÁŽNĚ SKVĚLÁ PRÁCE!!!

Anonymní řekl(a)...

mno....
je mi to trapný....ale nevíte někdo jestli už to má někde někdo přeložený celý????
a jestli jo tak kde????
sry fakt je mi to trapný ae já sem na to strašně nažhavenej...
mimochodem tenhle překlad je supr!

Anonymní řekl(a)...

to víž že je,,,,ale najdi si to sám,,já konkurenci tohoto blogu nepodporuju,,,


Víťa

mamina řekl(a)...

NAhoře u této stránky v pravo jsou odkazy na Fénixův tým a tam to je už celé.

mamina řekl(a)...

Takže jak vidím, čiko nikde, tak to děcka balím a jdu spát. Dobrou noc všem věrným a HP7.(dík za překlad a užij si dovolenou)!!

Anonymní řekl(a)...

patří ti muj obdiv,nejen za překlad,ale taky za tvuj cas,kterej si pro nas obětoval
myslis ze bys stihnul dalsi kapitolku tak do pul druhý?

FF řekl(a)...

JJ mě taky ta vlezlá reklama lezla krkem.

magda řekl(a)...

uuuuu tak TOHLE skoncilo dost drasticky!!! kdo to ma vydrzet? doufam ze sedma bude ohleduplny a nenecha nas zemrit na zvedavost, ne kecam-diiiiiiiky moc sedmoza vsechno!! jsi obdivuhodny!!! mas dovolenou a misto abys odpocival pro nas prekladas a kdyz dovolenou nemas prekladas taky, nechapu jak to muzes zvladat a obdivuju tvou vydrz-ja bych s tim praskla uz hodne davno!!! diky moc!

FF řekl(a)...

Pokud chcete vědět čím se baví gumy tak jukněte na http://cgi.novinky.cz/discussion/discussionScreen?server=novinky&discussionId=119250&articleId=120263

ingPepa řekl(a)...

FF: Proboha, "diskuze" na novinky cz, to neee! Vsadím se, že to tam bude plný narážek na politiku a rasizmus.. Chtěl bych vidět stroskotance, co tam přispívaj :)

Anonymní řekl(a)...

sedmo prosim kdybys tu 21. dneska vzdal tak napis-sla bych spaat:-))))

ff řekl(a)...

To ingPepa: je to o překladu HP7.Tak si umíš představit co píšou. Věty typu je to 3,14čo..., že to čtou blbci a pětileté děti.No hlavně že oni čtou tak maximálně novinky,zatímco já pětileté dítě louskám originál:-)

ingPepa řekl(a)...

Pokaždý, co jsem se na tyhle diskuze podíval, psalo se tam o politice a rasizmu. ˇuplně jedno jaký téma, vždycky tam vykřikovali nějaký přiblblý hesla.. :D

Nikdy jsem tam nenapsal žádný příspěvek a teď už tam radši ani nechodim, vždycky mě tam děsí, kam až lidská inteligence klesla :))

FF řekl(a)...

Jo a na trhu už se objevila společenská hra HP and OFP souboj na ministerstvu.Hm ty to stihli fakt rychle.

FF řekl(a)...

Pardon spíš HP and OOP.njn, už je pozdě a mozek už spí

ingPepa řekl(a)...

Ber ohledy na ostatní, já na ty zkratky jenom koukám..

ivi řekl(a)...

to ma byt asi other of the fenix??? Jako fenixuv rad ne???

HP7 CZ řekl(a)...

Diskuse na novinkách nikdy neměla ani hlavu ani patu. Proto tam nechodím. Navíc autor toho článku si nedokázal ani zjistit, o čem přesně píše (The Seventh Horcrux vs. Deathly Hallows).

Jinak mě samozřejmě těší, že se tam v diskusi objevil link na můj překlad a to i s komentářem, že je lepší :-)

Jdu dodělat tu dvacet jedničku. Vidím to tak na půl druhou!

ingPepa řekl(a)...

uff, dík za info, já si jdu spát, přečtu si to zítra..

ivi řekl(a)...

No koukam ze sem taky vytvorila kocko-psa. Kus v aj kus v cestine.

Ach jo tak bude ranicek nemam silu tahnou z prace krosnu a jeste notas.

voldyčijak řekl(a)...

pecka !!!!pekne nam to pribiva

Anonymní řekl(a)...

pls aspoň v jednu Max

Anonymní řekl(a)...

tak co jak to vypada Max

Anonymní řekl(a)...

Mě se přechodníky taky líbí. Ale ve skutečnosti se hodí asi jen tam, kde se má opravdu vytvořit atmosféra něčeho starého. Citát ze staré knihy, vyprávění mnohokrát vyprávěného příběhu starou osobou, ...
A nebo když mluví někdo praštěný jako Xenofilius :-)))
-----------
Rowan Moody

Anonymní řekl(a)...

Ahoj, co myslite mam jeste tech 40minut pockat a nebo mam jit spat? TO JE DILEMA
Cairn

Helča řekl(a)...

Ahoj HP7, Velký sedmo.... psal si, že tento překlad pokračuje jen díky čtenářům. Chci jen říct,že je spousta lidí jako já, kteří sem nepíší,ale jen čtou. Tak se prosím nenech nikým a ničím odradit a vytrvej!!! Máš můj velký obdiv.

ivi řekl(a)...

Tak vsem cekavcum co cekaj preju pekne pocteni az se dockaj... ja to balim rano vstavam... Hojte

Červotočková řekl(a)...

Ahoj, tady taky jedna pravidelná čtenářka, která ale do diskuzí nepřispívá. Čtu totiž skoro všechno v Opeře Mini v mobilu a tam psát komentáře zavání brzkým použitím svěrací kazajky.
Moc držím palce abys s překladem vydržel a pokud by ses to přece jen rozhodl vzdát (třeba za předpokladu že ti životní láska dá nůž na krk se slovy "Buď já nebo Rowlingová" :-) ) tak za sebe můžu říct že si raději počkám na další pokračování až se Albatros pochlapí, než bych četla neoficiální překlady jinde bez požitku z úrovně převedeného textu.
Dnes ale jdu s prosbou:
nešlo by prosím dát někomu ze zdejších stálic administrátorská práva k moderování komentářů a pověřit ho odstraňováním nikým nechtěných spoilerů??? Šlo by to přece udělat i jako dočasný přístup, kdyby se dotyčný neosvědčil, spolupráci ukončit. Já vím že moderování příspěvků zavání cenzurou, ale šlo by jen o ty prozrazené pointy, jinak klidně ponechat demokracii :-) Ty při práci a překladech těžko zvládneš pravidelně hlídat diskuzi a uklízet a já se bojím že jak bude knížka spět do finále, najde se těch dobrodinců toužících se za každou cenu podělit o své vědomosti s nic netušícími diskutéry čím dál víc.
Já vím, můžu si číst jen kapitolky a na diskuzi nekoukat, ale přece jen. Nebo co vy ostatní na to, hmmm??

audioslave řekl(a)...

diskuze novinky tradicne tragicky,
preklad tradicne vyborny.. cekam na jednadvacitku;)

Lenča řekl(a)...

To: Červotočková

Taky už mě to napadlo, jak tu tak pracovně pořád sedím a diskusi mám puštěnou na vedlejším monitoru, abych se trochu odreagovala, stihnu si bohužel přečíst i většinu později smazaných spoilerů a "chca-nechca" (že by novodobý přechodník?) mi dochází děj, i když to dopředu u konkurence nečtu.. byla bych pro!

HP7 CZ řekl(a)...

moderátoři by tu samozřejmě být mohli. Raději než schvalování komentářů bych preferoval variantu mazání nevhodných komentů -- k tomu by člověku neměly vadit případné spoilery. Měl by to být tedy někdo, kdo je schopen absorbovat případný budoucí děj bez rizika, nebo někdo, kdo už má přečteno.

A pak je samozřejmě podmínka mít zaregistrovaný účet na bloggeru (resp. spíš na gmailu)

HP7 CZ řekl(a)...

Jinak je tu i dvacet jednička a já jdu spát, dobrou všem :-)

Anonymní řekl(a)...

Zdar pro nedockavce je tady prelozen cely Potter.(http://hp7-deathlyhallows.blogspot.com)Ale myslim si ze tenhle co pise anonymni prekladatel je 100x lepsi.Jen se nezalekni a prekladej

Anonymní řekl(a)...

Ahoj hp7 cz, tak jsem si myslela jak Tě opravim s tou stříbrnou kozou a ono nic!:D ne, jen já mám už knížku přečtenou, četla jsem v originále a minule mě to docela vrazilo do očí, ale neměla jsem čas něco psát, vždycky se jdu jen podívat, co už máš přeložený a jak Ti to jde:). Takže za tu laň gratuluju. Jo a jen tak i k týhle stránce celkově, znám spoustu lidí, co angličtinu neovládají a nemůžou si knížku přečíst v originále a hodně lidí si tuhle Tvojí stránku chválí;). Takže taky blahopřeju a ať Ti to vydrží:). Jo a jen tak mimochodem, Ty překládáš, jak čteš nebo už máš něco načteno dopředu a překládáš zpátky?? Jen mě to zajímalo. Přeju krásnej den;), Snowflake.

MP řekl(a)...

to snowflake:
tvrdí nám, že překládá, jak čte, a musím mu to věřit, protože kdyby ne, tak to s tou kozou vůbec neproběhlo.

Anonymní řekl(a)...

MP:
Jo to mě taky napadlo, jen třeba může bejt dopředu jen o pár kapitolek... já už si moc nepamatuju, co ve který bylo, ale tohle vyplyne tak nějak až ke konci knihy... No nevadí, jen jsem se zeptala. Snowflake

Anonymní řekl(a)...

Nevíte někdo,jestli je na začátku Deathly Hallows taky nějaký věnování, jako v předchozích knihách.A jestli tam je,tak mi někdo prosím odepište jaký.Díky moc!

Anonymní řekl(a)...

Ještě jedna oprava: "se stovkami let skrytými poklady" by asi mělo být "se stovky let skrytými poklady", protože jde o místnost s poklady a ne se stovkami:) jinak super a díky, že překládáš a přijímáš opravy :)

Anonymní řekl(a)...

To anonymní:
jasně že tam máš věnování:
The dedication of this book is split seven ways: to Neil, To Jessica, to David, to Kenzie, to Di, to Ann, and to you, if you have stuck with Harry until the very end.
Nevim jestli mluvíš anglicky takže překlad je:
Věnování této knihy se dělí do sedmi: Neilovi, Jessice, Davidovi, Kenzie, Di, Ann a tobě pokud si vydržel(a) s harrym až do konce.

hp7 cz, promiň, že tu překládám za Tebe, nechci Ti fušovat do řemesla, jen jsem chtěla pomoct páč máš asi překládání až nad hlavu...

Anonymní řekl(a)...

ahojky ... je to tu super sice uz jsem harryho precetla v anglictine,ale tady si to vychutnávám. mela bych na vas prosbu nevite o nejake strance virtualnich bradavic ... ale nejake dobre, ja nachazim jenom same blogy a tam chodi pet lidi ... tak nevite :) dik
Misa

Anonymní řekl(a)...

Nazdarek,hele take bych rada vedela o nejakych virtualnich bradavicich ... a muze to byt i blog :) jen kouknete jak se tenhle chytnul :) tak nevite teda nekdo o necem :)?Dik Magda

MP řekl(a)...

Milý Radku,
hned v první větě chybí čárka za vloženou vedlejší větou o vzteku. Uvaž možnost "kominukovala pomocí / prostřednictvím".
Když byl ale Ron s Harrym osamotě - vzhledem k tomu, že v přecházející větě je také KDYŽ, zkus "Jakmile R s H osaměli" a spravíš tím i překlepek.

pomáhl pomáhal

první úspěch budou následovat - čitelnější je "po prvním úspěchu budou.."

Nápad... by byla nepopsatelně uklidňující - radši Myšlenka nebo Naděje, pak bude sedět i rod

Ale protože chtěl.. Ale když se Ron.. - dvakrát ALE na začátku za sebou

stejně, jako my bez čárky
slabší, než kdy dříve bez čárky
rostlinami, včetně křoví bez čárky
pomyslel, že poznal škrtidub a odstrčil pro změnu s čárkou před A
Dvě přestárlé divoké jabloně bez listí ale zato se spoustou... - bez listí, zato ale se spoustou

na tym symbol ???

Víš jak, první Vánoce po svatbě - divná formulace, možná "však víš, první..."

Klikatící cesta - buď klikatící SE cesta, nebo klikatá cesta

...stála jedna. Z jedné větve ... moc jedniček

Tobě chce pan Láskorád pomoct - to ještě neví, takže spíš "bude chtít"